Často řešíme...

Horečka u dětí

V dětském věku je horečkou označován stav, kdy dochází k vzestupu tělesné teploty nad 38 °C. Při teplotě přesahující 41 °C se hovoří o hyperpyrexii.
Kojencům, kterým měříme teplotu v zadečku, odečítáme 0,5°C, oproti teplotě měřené v podpaží u dětí starších. Teplotu u novorozenců a kojenců neměříme hned po jídle a také po vyndání z postýlky ( teplota je přirozeně vyšší ).
K fyzikálním metodám patří sprchování a zábaly - voda by měla mít teplotu asi 25 °C; zábaly se přikládají na hrudník a břicho, končetiny jsou volné; doba přiložení okolo 15 minut. Po ukončení je třeba zábal sejmout a nechat ještě 15 minut vysálat teplo a teprve poté dítě přeměříme znovu, příp. přiložime zábal nový; zábaly ani sprchování však neprovádíme resp. neopakujeme, pokud má dítě mramorovanou kůži na těle nebo studené končetiny.
Farmakoterapii horečky v dětském věku dominují Nurofen ( Ibalgin či Ibuprofen ) v dávce až 10 mg/kg 3-4 x denně a Paralen ( Panadol ) v dávce 15 mg/kg 3-4 x denně, ve formě sirupu, tablet či v čípcích ( častěji u kojenců a dětí se zvracením ), při vysoké horečce lze střídat Nurofen s Paralenem á 3 hod.
Teplotu do 38 °C nemusíme řešit. Pokud je však dítě výrazněji unavené, stěžuje si na bolest hlavy, pálení očí, bolest svalů, kloubů, podáváme Nurofen či Paralen i při této tzv. zvýšené teplotě ( subfebrilii )
U dítěte s horečkou je třeba zajistit dostatečný příjem tekutin
Pokud horečka trvá 3 dny a více, nebo po lécích na teplotu neklesne, je vhodné vyhledat lékaře.

Průjem a zvracení

U dětí nejčastěji virového původu. Někdy jsou původcem obtíží i bakterie ( Salmonella, Campylobacter ).
Pokud dítě zvrací, je důležité, aby se žaludek zklidnil a dítě mohlo přijímat tekutiny.
Při zvracení vysadíme veškerou stravu, uvaříme slabý černý čaj, který osladíme bílým cukrem, necháme vychladit, a podáváme ho ledový, po lžičkách či doušcích.
Při dobré toleranci čaje můžeme za 1/2 dne přejít na dietní nedráždivou stravu - strouhané jablko, banán, vařená mrkev, rýže, houska, piškot, suché těstoviny.
Při dietě není vhodné podávat tučnou stravu, mléčné výrobky ( kaše, jogurty, pudingy ) a mléko ( vyjma kojeného mléka ). Mléko a mléčné výrobky zhoršují obtíže a prodlužují trvání onemocnění.
Uvedenou dietu je vhodné dodržovat ještě 3-5 dny po odeznění zvracení a po celou dobu trvání průjmů.
Pokud dítě nezvrací a má řídké stolice, začneme rovnou s dietní stravou a přidáme probiotika (volně prodejná v lékárně) - např. Biopron, Laktobacílky baby, Enterol apod.. V případě, že je potvrzen ( nebo je velmi pravděpodobný ) bakterilní původ, může lékař předepsat antibiotika.
Zažívací obtíže se často pojí i s horečkou. V tom případě podáváme léky na teplotu. Při zvracení rektální čípek, při průjmu sirup či tbl..
To, kolik má dítě tekutin, lze snadno ověřit počtem močení. Pokud je dítě dehydratované, nemočí, je unavené a patří k lékaři!!

Kašel

Kašel je častým příznakem mnoha onemocnění.

Nejčastější příčinou dětského kašle u nás jsou virové infekce, nachlazení, rýma. U chron. kašle je nejčastějí příčinou chron. infekce DC, zánět vedlejších dutin nosních, zvětšená nosní mandle, alergie vč. astmatu, gastroesofageální reflux, psychogenní kašel...
Dělíme ho na kašel suchý a vlhký a dle trvání na kašel akutní, subakutní a chronický.
Pokud dítě kašle sušše a jinak vypadá dobře, můžeme použít lék na tišení kašle, tzv. antitusikum - např. Tussin, Sinecod, Levopront a podávat ho 3-4x denně. Tento lék je možné podávat i v noci.
Pokud je kašel vlhký (dítě odkašlává hleny), pomůžeme mu léky, které zředí produkovaný hlen a dítě ho pak snadněji vykašle. Těmto lékům se říká expektorancia/mukolytika - např. ACC, Mucosolvan, Ambrobene... Léky na vlhký kašel se podávají přes den ( nejlépe do 16:00, aby dítě nerozkašlaly na noc ), ale ne na noc. Pokud je kašel mírnější nebo již na ústupu lze použít jen bylinná mukolytika (Prospan, Bronchipret, Hedelix, Stopkašel...)
Často je vhodné přidat i tzv. antihistaminika ( Zyrtec, Zodac, Fenistil kapky... )
Pokud trvá suchý kašel déle než 3 dny, nebo vlhký kašel déle než týden, nebo má dítě spolu s kašlem i horečku, je unavené, je vhodná návštěva lékaře.
Vždy je vhodné zajistit vlhký studený vzduch v místnosti ( větrání, zvlhčovač vzduchu... )

Rýma

Nečastější příčinou je běžné nachlazení virového původu. Rýma může být i příznakem alergie. Virová či bakteriální rýma se často pojí s horečkou.
Důležité je si uvědomit, že existuje pojem fyziologická nemocnost ( charakterizována mírným průběhem infektů lokalizovaných převážně v horních cestách dýchacích, dobrou odpovědí na symptomatickou terapii a sezónním průběhem ) - menší děti (1-5 let) 6-8 infekcí/rok, starší dětí (6-12 let) 2-4 infekce/rok!!!
I přes to, že rýma není nijak nebezpečná, při nedostatečné léčbě může způsobovat komplikace jako:  sinusitidy ( záněty vedlejších dutin nosních )  akutní středoušní záněty  záněty hltanu a dolních dýchacích cest
Terapie - Mořská voda ( Sterimar, Libenar... ), odsátí nosu, smrkání, kapky na oplasknutí nosní sliznice jako je např. Nasivin, Olynth.... 2-3 x denně, někdy je vhodné přidat i antihistaminika jako je např. Zyrtec, Zodac či Fenistil kapky, dále lze použít i bylinné přípravky jako je Sinupret či Nasivin sinus. Při horečce podáváme antipyretika ( léky na teplotu ). Vždy je vhodné, aby dítě leželo se zvýšenou polohou hlavy a dýchalo čistý vlhký studený vzduch.
Pokud rýma trvá i přes léčbu, dítě se klinicky zhoršilo ( je výrazně unavené, zahleněné, odmítá stravu, má vysoké horečky ) nebo se změnila barva rýmy z průhledné či bílé na žlutou, zelenou nebo došlo ke komplikaci z rýmy ( bolest ucha, bolesti hlavy v oblasti vedlejších dutin nosních... ) je vhodné navštívit lékaře.